Rumunsko 2006

Deník

1.DEN | 2.DEN | 3.DEN | 4.DEN | 5.DEN | 6.DEN | 7.DEN | 8.DEN | 9.DEN | 10.DEN | 11.DEN | 12.DEN

2.den - čtvrtek 27.7.2006

Přivítání na rumunské hranici je vskutku originální, nejprve musí projít autobus desinfekcí, spočívající v projetí koryta s desinfekcí a osprchování autobusu něčím připomínajícím jarovou vodu. Po téhle důkladné očistě za 18 Euro je jistota že nezavlečeme do této čistotou se skvoucí země žádný bacil a jsme připuštění k samotnému odbavení. Lidé postávající u autobusu před námi dávají znát, že rumunští celníci se zrovna nepředřou. Stojíme na hranicích již hodinu, aniž by si nás kdo všimnul. Po dalších deseti minutách přichází rozespalý celník, vybírá pasy a odchází s nimi pryč. Popojíždíme o dvacet metrů dopředu a čekáme dál. Za dalších dvacet minut dostáváme orazítkované pasy zpátky a můžeme konečně vstoupit do země zaslíbené. Na první benzince měníme Eura na RONy, což je nová rumunská měna vzniklá škrknutím čtyř nul ze starých LEI. Za 1 Euro dostáváme 3,43 RONů. Před čtvrtou hodinou se pak definitivně vydáváme na naši pouť po rumunských cestách necestách. V osm hodin děláme hodinovou přestávku na hygienu v městečku Orastie a poté již pokračujeme k prvnímu přírodnímu šperku, zemním kulisám a pyramidám RIPA ROSIE. Ty se nachází na dohled od města Sebes.

ZEMNÍ KULISY A PYRAMIDY RIPA ROSIE (čti Ripa Rošie, česky červený sráz)
Uvádí se jako největší lokalita zemních pyramid v Rumunsku, i když exaktně vzato se jedná převážně o zemní kulisy a kalanky. Vytvořili se v červených, málo zpevněných oligocenních pískovcích a slepencích, které jsou fluvio-lakustrického původu. Lokalita má charakter svahového amfiteátru širokého asi 800 metrů a vysokého asi 125 metrů. Vedle vertikálně působící eroze se na detailní modelaci stěn podílí i horizontální vrstvení sedimentů s tenkými faciemi více odolného materiálu, které podmiňují horizontální členění stěn a jejich barevnou proměnlivost. Minerální zrna zdejších hornin jsou různorodá, ale převážně nerozpustná (pocházejí převážně z krystalických břidlic, porfyritů a diabasů), zatímco tmel je karbonátový. Rumunská literatura proto často označuje zdejší tvary jako klastokarst. Úpatní svahy pod zemní kulisou vykazují výrazné znaky sufozních procesů. Sufoze je pozvolné rozpouštění (chemická sufoze) a vyplavování (mechanická sufoze) některých částic horniny, obvykle tmele. Tento u nás málo známý proces zde vytváří závrty, propadliny a ponory srážkových vod, někdy se spojující i v podélné deprese. Nelze vyloučit ani přítomnost podzemních dutin tohoto původu, byť převážně malých rozměrů.

zemní kulisy Ripa Rosie zemní kulisy Ripa Rosie zemní kulisy Ripa Rosie zemní kulisy Ripa Rosie zemní kulisy Ripa Rosie

.: VŠECHNY FOTKY Z LOKALITY RIPA ROSIE :.

Po důkladném průzkumu jedeme necelé dvě hodiny k Rimetskému klášteru a poté na nedaleké první tábořiště. Zde odstavujeme bus a vydáváme se na první delší procházku do Rimetského krasového kaňonu.

KRASOVÝ KAŇON CHEIA RIMETULUI SE SKALNÍM MOSTEM
Cheia Rimetului je jedním z nejmohutnějších a nejdivočejších kaňonů v Muntii Trascaului. Je dlouhý jen asi 1,5 km, dosahuje však hloubky až 600 metrů. Pro genezi reliéfu pohoří je velmi významný, protože právě jeho průrvou došlo k říčnímu pirátství, jimž byl načepován horní tok řeky z Valea Morilor do povodí Mureše. Kaňon je přístupný jen v dolná části, horní je pro hluboké tůně neprůchodná. Vlastní dno kaňonu má soutěskovitý charakter, se svislými až převislými stěnami a evorzně erozními tvary (obří kotle) vymletými ve skále. V dolní části této soutěskovité části se nachází i největší zdejší atrakce - jediný skalní most v Rumunsku přímo protékaný vodním tokem. Existence skalního mostu by svědčila na jeskynní původ kaňonu. Výška mostu je okolo 8 metrů, šířka dosahuje 3-4 metry.

Rimetský kaňon Rimetský kaňon Rimetský kaňon Rimetský kaňon Rimetský kaňon

.: VŠECHNY FOTKY Z LOKALITY CHEIA RIMETULUI :.

První hodinu cesty jdeme po tuctové polno-lesní cestě a pak teprve příjde ta nádhera, střídavé brodění v příjemně osvěžující vodě, šplhání po skále, průchod skalním oknem, prostě paráda. Smáčení a nadšení se vracíme k busu, kde nás čeká první večeře, tradiční rajská majda s knedlíkem. Po naplnění žaludků stavíme stan na louce patříci klášteru a večer trávíme na terase nedalekého bufetu.

.: PŘEDCHÁZEJÍCÍ DEN - STŘEDA 26.7.2006 :. | .: NÁSLEDUJÍCÍ DEN - PÁTEK 28.7.2006 :.

© 2006 hynna

Úvod | Deník | Fotoarchiv | Odkazy | Kniha návštěv