Deník
1.DEN | 2.DEN | 3.DEN | 4.DEN | 5.DEN | 6.DEN | 7.DEN | 8.DEN | 9.DEN | 10.DEN | 11.DEN | 12.DEN
3.den - pátek 28.7.2006
Ráno vstáváme před sedmou hodinou, balíme vlhký stan, jelikož přes noc padla opravdu brutální rosa. O půl osmé jsme posnídali buchty s kakaem a jsme připraveni k odjezdu. Jenže ouha, náš dávno vysloužilý autobus sice krásně startuje, vrčí, ale nejede. Pouze poskakuje metr vpřed a metr vzad. Nakonec po půlhodinové tůrování se stroj přece jen nechává přesvědčit a rozjíždí se. Z půlhodinového žhavení motoru se postupem času stala nemilá tradice, nebylo to však to nejhorší co nám bus Volvo na naší pouti přichystal. V devět hodin tedy slavnostně odjíždíme do údolí řeky Ampoi, podívat se na olistolitická bradla.
OLISTOLITICKÁ BRADLA V ÚDOLÍ ŘEKY AMPOI
V údolí řeky Ampoi vystupují nápadné, izolované vápencové skály, které připomínají skalní útvary bradlového pásma v našich
a slovenských Karpatech. Jedná se o tzv. vápencové olistolity a jsou skutečně obdobou našich bradel. Olistolity jsou čočkovitá
tělesa sedimentů, většinou s chaotickou strukturou a bez zřetelného zvrstvení, která jsou uzavřená v normální zvrstvené
sedimentární jednotce. Vznikly dávnými mohutnými podmořskými skluzy při seismické činnosti, nebo zřícením pobřežních klifů. Jelikož jsou
tvrdší než okolní sedimenty, jsou erozně selektivně vypreparovány jako naše bradla a vyčnívají ostře nad své okolí v podobě
izolovaných skalních útvarů. Stejně jako naše bradlové vápence (Štramberk, Pavlovské vrchy, aj.) jsou druhohorního (svrchní jura) stáří.
Vedle hlavního údolí, kde jsou nejvýznamnější skalní skupiny Piatra Bradului, Bulbuci a Coltul Corbului se nachází i v postranním údolí Valea Mica.
.: VŠECHNY FOTKY Z LOKALITY OLISTOLITICKÝCH BRADEL :.
Přijíždíme do sympatické malé vesničky v jejimž středu ční obrovská izolovaná vápencová skála zvoucí se olistolitickým bradlem. Procházíme místní hřbitůvek a kostelík, kde právě probíhá restaurace fresek. Restaurátoři nám ochotně ukazují svoji práci, interiér kostelíku a pouští nás i na věž na vyhlídku. Asi hodinu se touláme po vesnici a okolí a pozorujeme vápencové skály čníci z okolní krajiny. Následuje něco přes hodinu trvající přesun do vesničky Bucium, během něhož absolvujeme trať závodu do vrchu a jsme atrakcí pro spoustu diváků kolem. Z vesničky Bucium nás čeká asi hodinový výšlap do kopce na čedičovou horu Detunata Goala.
DETUNATA GOALA A DETUNATA FLOCOASA - SLOUPCOVITÁ ODLUČNOST ČEDIČE
Mimo vnitřního vulkanického pásma Karpat se vulkanismus projevil významněji ještě v jižní části Apušenských hor. Zde se vedle
nejčastějších andesitů a dacitů objevují i čediče, které vytvářejí obvykle geomorfologicky výrazné útvary. Dvě nejvýznamnější čedičové hory Detunata Goala (1048 m)
a Detunata Flocoasa (1265 m) nad obcí Bucium, představují nejdokonalejší ukázku sloupcovité (prismatické) odlučnosti čediče v Rumunsku.
Čedičové sloupy vznikají při ochlazování a tuhnutí čediče a jejich směr je kolmý k povrchu vyvřelého tělesa.
.: VŠECHNY FOTKY Z LOKALITY DETUNATA GOALA :.
Cestou trošku bloudíme, šplháme po suťovisku a pak se musíme stejnou cestou vracet. Nakonec však nacházíme tu správnou stezku a stoupáme až na samotný vrchol hory. Je odsud pěkný výhled, který však kazí poměrně silný opar. Pohodovou cestu zpátky zpestřuje asi hodinová zastávka v hospůdce po cestě. Po návratu k busu nás čeká večeře, segedín s chlebem a pak přejezd do hornického městečka Rosia Montana, proslulého těžbou zlata.
ROSIA MONTANA (čti Rošia, česky Červená hora) - HISTORICKÁ TĚŽBA ZLATA
Střední část Apušenských hor mezi městy Cimpeni, Brad a Zlatna se nazývá Munti Metaliferi (doslova Rudonosné hory, obdoba
našeho Rudohoří). Pohoří je vyhlášené bohatstvím stříbra, mědi, olova, zinku a zvláště zlata, které se tu těží odpradávna. Četné jsou i doklady
o těžbě zlata z doby dácké a římské říše. Zlato se tu těžilo jak na primárních ložiskách, tak rýžováním v řekách a potocích. V místech největší
koncentrace těžby v okolí Abrudu, Bucium a zvláště Rosia Montana je krajina významně atropogenně přemodelovaná tzv. montánními tvary reliéfu, tak
jak to známe např. i z okolí Bánské Štiavnice. Podobně jako u tohoto slovenkého města tu najdeme hornické vodní nádrže. Hory
Cirnic a Cetate jižně od Rosia Montana jsou montánně úplně přemodelované a představují pozoruhodné ukázky historické hornické těžby.
Zvláště masiv Cetate je historickými hornickými díly provrtaný jako ementál.
.: VŠECHNY FOTKY Z LOKALITY ROSIA MONTANA :.
Plánovaná návštěva opuštěného dolu se poněkud komplikuje, neboť není nikdo kdo by nás pustil dovnitř. Už to vypadá, že do dolu se nedostaneme, když se chápe díla Mirek a během chvíle jsou vrata do dolu otevřena. Vydáváme se tak zchladit do opuštěné šachty zlatého dolu. Následuje odjezd na tábořiště v Avram Iancu, kde stavíme za tmy stan přímo na fotbalovém hřišti, kupujeme zmrzku v místním obchůdku, posloucháme pohádky od Davida a jdeme spát.
.: PŘEDCHÁZEJÍCÍ DEN - ČTVRTEK 27.7.2006 :. | .: NÁSLEDUJÍCÍ DEN- SOBOTA 29.7.2006 :.
© 2006 hynna